Odbor pro válečné veterány a válečné hroby

Ředitel odboru OVVVH Pochází z rodiny válečných veteránů z první i druhé světové války. Dědeček Vojtěch Speychal - čs. legionář v Rusku a posléze ve Francii, za první republiky jeden z hlavních personalistů čs. armády (plk.in.mem.). Otec Libor Speychal (brig.gen.v.v.) účastník domácího odboje skupiny „Zpravodajská brigáda“ a od 1946 dělostřelecký důstojník. Oba posléze perzekvování komunisty a vyhozeni z armády. Otec po roce 1990 velmi činný v rehabilitacích perzekuovaných vojáků, pak ve Sdružení domácího odboje ČSBS a v Asociaci vojáci společně. Stál u zrodu zákona 170/2022 sb. o válečných veteránech. 

Plk. Robert Speychal byl dlouhodobě činný v mnoha „veteránských“ a vojensko-historických spolcích. Je autorem mnoha článků, publikací a knih k vojenským tradicím, válečným veteránům a historii. 

Vystudoval: 
Caledonian school Prague
Policejní akademii ČR civilní obor bezpečnostně právní studia 
Vojenskou akademii Brno (dnes Univerzita obrany) obor řízení obrany státu na fakultě velitelské a štábní. 

Absolvoval základní vojenskou službu Kurz velitelů v záloze na Vojenské akademii ve Vyškově (2000/2001) posléze působil u 41. mechanizovaného praporu v Benešově a 6. zabezpečovací základny (dnes Posádkové velitelství Praha).

Od roku 2002 do 2012 pracoval ve Vojenském historickém ústavu Praha jako odborný kurátor sbírkových fondů (stejnokroje, vexilologie apod.) a posléze se stal zástupcem ředitele Odboru muzeí – vedoucím oddělení správy muzejních sbírek. Odpovědný za správu sbírek, expozice, restaurování. Autor a spoluautor mnoha výstav jako např. KFOR 2011, Zahraniční operace AČR, Přilby, čáky, čepice atd.

Spoluzakládal a byl 10 let předsedou Komise vojenských tradic a symboliky VHÚ Praha (schvalující a zavádějící znaky, medaile a prapory a další design nejen pro AČR) a odborným vojenským poradcem několika filmů a seriálů (např. „Želary“, „Četnické humoresky“ - 3.řada, „Hlava, ruce, srdce“, „České století“ atd.).

Autor knih:
Stráž obrany státu (Encyklopedie stejnokrojů Československa)
Rukávové znaky AČR Pozemní vojsko 1993-2005
Rukávové znaky AČR Letectvo 1990-2016 
Redigoval: Československá armáda ve Velké Británii (Encyklopedie stejnokrojů Československa)
Vyznamenání, medaile a pamětní odznaky AČR (AVIS)

Od roku 2012 do 2018 byl velitelem jednotky aktivní zálohy při KVV Praha. Od 2018 zástupce ředitele KVV (AZ) pro výcvik. Problematice aktivní zálohy se věnoval i jako místopředseda poradní komise náčelníka Generálního štábu AČR pro AZ (2015-2022). Organizátor sbírek AZ pro VFS od jeho založení.

Civilní praxe:
Od 2013 do 2016 byl ředitelem sportovně-marketingové agentury, kde se podílel m.j. na vzniku charitativní akce „Sparta vzdává hold“ a dalších dobročinných projektů. 
Od 2016 do 2022 byl ředitelem mezinárodního Letiště Praha Letňany pro General Aviation - zodpovědnost za provoz, ekonomiku, správní činnost, provozování leteckých pozemních činností, security a letecká safety, zavádění ISO.
Od listopadu 2022 působí jako ředitel OVVVH MO a od 1. 1. 2023 je předsedou výboru Vojenského fondu solidarity. Odpovědný za sbírku Vlčí mák České republiky pro válečné veterány, která se v roce 2024 zásadně rozšířila.
Odpovědný za rozvinutí nové péče o válečné veterány na MO ČR, v roce 2023 odpovědný za iniciaci, vznik a přípravu vzdělávání a výběr personálu Agentury pro podporu válečných veteránů („terénní“ kontaktní péče v regionech ČR). V roce 2024 kromě OVVVH MO pověřen přímým řízením i APVV. 
Zodpovídá a řídí nově vybudované týmy (OVVVH i APVV) péče o válečné veterány a za zavádění nových programů péče o válečné veterány. Od 2023 do 2025 zodpovídal a vedl tým k novelizaci zákona 170/2002 Sb. o válečných veteránech a příslušných vyhlášek, která se zejména zaměřila na rozšíření pomoci ohroženým skupinám válečných veteránů, rozšířením povinností MO v péči vůči válečným veteránům a některé další zásadní úpravy.
Zásadní změny nastaly i v přímé pomoci prostřednictvím nových dotačních programů pro válečné veterány – kompenzační pomůcky a doprava a poradenská činnost.
Dále zodpovídá za změny v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa, která se zásadně rozšířila od 2023 a byly vydána úplně první koncepce této péče. 
 

Službu v armádě od počátku spojila s pomáhající profesí psycholožky. Vojenskou kariéru začala u 61. spojovací brigády v Berouně na výcvikovém oddělení. Sloužila u 4.brn v Havlíčkově Brodě, u 2. mechanizované brigády v Písku a u 14.brigády logistické podpory v Pardubicích. Od roku 2000 vždy na pozici psycholožky. Od prosince 2013 byla zařazena do struktury odboru operační psychologie Agentury vojenského zdravotnictví v Hradci Králové. Specializovala se na rodinné poradenství, krizovou intervenci a doprovázení lidí v náročných situacích.

Byla nasazena do zahraničních operací v Kosovu a třikrát v Afghánistánu. Opakovaně pomáhala rodinám zasaženým povodněmi, koordinovala a realizovala psychologickou přípravu a podporu pro VZP při nasazení v době covidové pandemie. Koordinovala nasazení příslušníků odboru operační psychologie a poskytování psychosociální podpory v krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině. Doprovázela rodiny vojáků po mimořádných událostech v zahraničních operacích i ve výcviku a činné službě v ČR.

Od ledna 2025 věnuje své letité zkušenosti a praxi v oblasti podpory péči o válečné veterány, kde nastoupila jako ředitelka Agentury pro podporu válečných veteránů.

Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Následně absolvoval postgraduální studium zaměřené na moderní středoevropské dějiny. Ve vedoucích pozicích pracoval v Archivu bezpečnostních složek, kde měl na starosti svazkovou agendu a agendu vyšetřovacích spisů. Na Ústavu politologie Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vedl přednášky k soudobým českým dějinám. Na odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany ČR působí od roku 2013, kde měl na starosti vyhodnocení žádostí účastníků protikomunistického odboje. K tomu postupně přibyla agenda protinacistického odboje, účastníků Květnového povstání, pomocných technických praporů, táborů nucené práce a péče o válečné hroby. Byl vedoucím odd. správních činností a v letech 2020-22 byl pověřen řízením odboru. Od 1. července 2023 vede samostatné oddělení pro válečné hroby a pietní místa a zodpovídá za naplňování cílů a tvorby koncepcí v této oblasti. Pozvedl zásadním způsobem celkovou péči o válečné hroby v ČR i v zahraničí.

Vystudovala sociální práci a etiku sociální práce na teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Celý svůj profesní život se věnuje sociální práci. V rámci práce pro neziskové organizace pracovala s různými cílovými skupinami zejména s osobami bez přístřeší a se seniory. Má zkušenosti ze státní i veřejné správy. Do srpna 2024 pracovala na městském úřadu, kde se věnovala výkonu sociální práce na obci. Od října 2024 působí na Ministerstvu obrany na Odboru pro válečné veterány a válečné hroby v Oddělení péče a podpory. Podílí se na realizaci sociální péče o válečné veterány a vojenské důchodce.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval v advokátní kanceláři Biem a Schýbal, poté jako legislativec na Ministerstvu školství. Od roku 2023 pracuje na Ministerstvu obrany na Odboru pro válečné veterány a válečné hroby na pozici vedoucího Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. Do kompetencí jeho oddělení patří vydávání osvědčení novodobým válečným veteránům, příslušníkům odboje a odporu proti komunismu, příslušníkům protinacistického odboje a bývalým obětem vojenských táborů nucených prací, dále dotační programy pro nestátní neziskové organizace např. na podporu válečných veteránů, vojenských tradic, POKOS. Jako právník zajišťuje i právní podporu celého odboru.